Přízrak minulosti - kapitola 2 (část 2)

15. června 2008 v 16:44 | Alex |  Překlad - Přízrak minulosti
Přistali v dvojitých přistávacích plošinách připravených čistě pro ně v hlavním městě severního kosmoportového komplexu. Han a Žvejkal postávali na kraji přistávací rampy Falconu a mluvili s trojicí bělosrstých Diamalů, zatímco Luke manévroval se svým X-wingem, protože s přistáváním trochu vyšel ze cviku.

A ještě před tím, než vysunul repulsorové zvedáky, vycítil obtíže.
"Zůstaneš na lodi, Artoo," přikázal droidovi otevřel vrchní kryt a sundal si leteckou helmu. "Dávej tu na všechno pozor, ano?"
Artoo souhlasně zatrylkoval. Luke hodil svou helmu a rukavice na sedadlo, lehce seskočil přes bok X-Wingu na zem a šel ke skupině čekající před Falconem. Tři Diamalové, jak si neklidně všiml, si ho podrobně prohlíželi… a jejich pocity mu nepřipadaly zvlášť přátelské.
"Zdravím," řekl a zdvořile se ukláněl, když se postavil vedle Hana. "Jmenuji se Luke Skywalker."
Diamal stojící nejblíže u Hana se pohnul. "Na oplátku vás také zdravíme, mistře Jedi Skywalkere," řekl - jeho hlas byl plochý, bez emocí a jeho kožovitá tvář nečitelná. "Ale nevítáme vás na této konferenci."
Luke zamrkal. Pohlédl na Hana a zachytil napětí v jeho tváři a myšlenkách. Pak se podíval zpět na Diamala. "Nerozumím."
"Pak vám to objasním," řekl mimozemšťan, jeho levé ucho sebou škublo. "Nepřejeme si, abyste byl součástí těchto jednání. My s vámi nemáme v úmyslu diskutovat o žádné z těchto věcí. Ve skutečnosti bychom byli nejradši, kdybyste tento systém úplně opustil."
"Chvíli zadržte," vložil se do toho Han, "Je to můj přítel, jasný? Požádal jsem ho a on uletěl dlouhou cestu, aby mohl pomoct."
"Nepřejeme si, aby nám pomáhal."
"Fajn, ale já si to přeju," střelil zpět Han. "A neřeknu mu, aby odešel."
Chvíli vládlo trapné ticho. Luke sledoval Diamaly a zajímalo ho, jestli by prostě nemohl vyřešit rozpory odchodem. Pokud ho tu vážně nechtějí…
Diamalovo ucho sebou znovu trhlo. "Dobrá tedy," řekl. "Mistr Jedi může zůstat. Ale jen jako váš rádce a nebude přítomen při současných jednáních. Diamalové nebudou diskutovat o těchto věcech za jeho přítomnosti."
Han se ušklíbl, ale přikývl. "Jestli to takhle chcete, fajn. Ukážete nám naše ubikace a začneme."
Diamal se pohnul a jeden z jeho společníků předal Žvejkalovi datablok. "Dostali jste apartmá v kontrolním kosmoportovém komplexu," řekl. "Mapa vám ukáže cestu. Ishoriové se již shromáždili v poradní místnosti. Začneme, až budete připraveni."
Tři mimozemšťané se svorně otočili a zamířili přes přistávací plochu k jednomu ze schodišť vedoucích ven. "To bylo zajímavé," řekl Luke tiše, když je viděl odcházet. "Máš ponětí, o co jim jde?"
"Jo," řekl Han. "Tak trochu."
"Tak trochu? Co to znamená?"
Han vrhl na Luka kosý pohled. Jeho pocity a myšlenky byly zvlášť neklidné. "Podívej, teď na to zapomeň, ano? Oni tě… nemají tě rádi. Nech to tak, jak to je."
Luke zíral na záda odcházejících Diamalů. Jejich kouzelně se lesknoucí hříva se mírně třepetala ve větru. On to samozřejmě nemusí nechat jen tak. Může se právě teď rozpřáhnout Silou a vytáhnout z nich potřebné informace. Jakýkoliv problém musel určitě být nějakým druhem nedorozumění a on mohl nejvíc pomoci tím, že si to s nimi vyjasní - kdyby ovšem věděl, o co jde. Ano, to je to, co by měl udělat.
A teď…
Podíval se na Hana. Han mu pohled vrátil. Na tváři měl ještě pořád ustaraný výraz. Možná přemýšlel, jestli to Luke opravdu udělá tak, jak slíbil.
Ne. Měl by to nechat být, jak ho požádal Han. Pro zatím. "Dobře," řekl. "Jaká je nová strategie?"
"Žvejk a já se chopíme rozhovorů," řekl Han a otočil tvář k Wookieovi. I když byly jeho pocity skryté, v jeho prohlášení nebyla žádná jiskřička tiché úlevy. "Jestli nechceš čekat, dokud neskončíme, možná nám můžeš pomoct vyřešit, jak s nimi uzavřít obchod."
"Jistě." Luke viděl, že velitel Diamalů odešel. "Řekl, že můžu být tvůj rádce. Takže hádám, že ti budu dávat rady."
Podíval se zpět na Hana, který studoval jeho tvář. "Nelíbí se ti to, že ne?" řekl starší z mužů.
Luke pokrčil rameny. "No, tohle není nejlepší část mého dne," připustil. "Je to vždycky trochu trapné: nabízet někomu pomoc a být odmítnut. Ale mám dojem, že trocha trapnosti nikdy nikomu neublížila."
"Jo," řekl Han. "Někdy to dokonce pomůže."
To, co řekl, bylo poměrně zvláštní, pomyslel si Luke. Ale předtím, než se na to mohl zeptat, Han už šel vedle Žvejkala a vzal mu datablok, který mu svěřil Diamal. "Už jsi přišel na to, kam máme jít?" zeptal se.
Wookiee souhlasně zabručel a ukázal chlupatým prstem na displej databloku. "Fajn," řekl Han a vrátil datablok zpátky. "Povedu nás." Ušklíbl se na Luka. "Neexistuje nikdo podobný Wookieům, kdo dokáže lidi spolehlivěji svést z cesty."
"Uvědom si, že je tu i jiná možnost," řekl Luke tiše, když vyrazili přes přistávací plochu. "Možná se nás pokoušejí rozdělit, kvůli nějakému druhu útoku."
Han zavrtěl hlavou. "To si nemyslím."
"Já bych stejně radši dával pozor na vaše schůze," trval na svém Luke. "Měl bych být schopný sledovat tvou blízkost odkudkoliv, kam nás umístí. Touhle cestou se tam budu moct dostat, když mě budeš potřebovat."
"Jenom mou blízkost, když už, jasný?"
Luke se na něj zamračil. "Samozřejmě. Neměl bych se pokoušet číst tvé myšlenky bez tvého souhlasu. To přece víš."
"Jo," řekl Han. "Jistě."
<_____>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikněte sem, že jste tu byli...

klik

Komentáře

1 Jurek Jurek | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 13:05 | Reagovat

Pěknej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama